Nábytek pro děti je samostatnou kategorií nábytkářské výroby. Musí splňovat daná kritéria ohledně materiálů, konstrukce, ergonomie i designu. Dnes si popíšeme materiály, z kterých je dětský nábytek vyráběn.
1. Dřevo
Dřevo je přírodní materiál, který se ve výrobě dětského nábytku uplatňuje ve formě masivního dřeva, překližovaných a aglomerovaných materiálů. Bezpečnost je přímo závislá na kvalitě materiálů a kvalitě provedení. Aglomerované materiály překonávají do značné míry nevýhody dřeva (např. rozměrovou nestálost), přičemž si uchovávají většinu vlastností dřeva. Nejčastěji jsou používané DTD (dřevotřísková deska) a MDF (středně hustá dřevovláknitá deska). Dřevní třísky/vlákna jsou pojena pomocí lepidla a tlaku. Tyto desky jsou povrchově upravené, laminované. Výhodou takových materiálů je například homogenní struktura bez přírodních vad, příznivé mechanické vlastnosti a široký sortiment (různé tloušťky, pevnosti, hustoty, povrchové úpravy). Opět ovšem apelujeme na kvalitu!
2. Plast
Nachází uplatnění jako dekorativní, pomocný i základní konstrukční materiál. Používají se různé druhy plastů. U nábytku pro děti je důležité, aby byl zdravotně nezávadný a mechanicky odolný (např. tvrzený polypropylén a polyetylén). Výhodou je téměř neomezené tvarování, barevnost, odolnost vůči působení kapalin.
3. Kov
V dětském pokoji ho nelezneme téměř výhradně v podobě nábytkového kování:
- spojovací a nosný materiál konstrukcí dětských postelí, skříní, komod, knihoven, atd.
- úchytky na dvířkách skříní a skříněk, pojezdy a úchytky zásuvek (noční stolky, psací stoly, komody, atd.)
- z kovů, které nepodléhají korozi, nebo nutno upravit antikorozním nátěrem
4. Ostatní
V malé míře zde najdeme také sklo - výplně dvířek, opatřeno bezpečnostní fólií (při rozbití nevytváří ostré střepy), textilie - bytové doplňky.
.jpg)